Kniha vznikla jako odpověď na hnutí existencialismu, které se rozšířilo v západní Evropě, zvláště ve Francii, po druhé světové válce. Court traité de l’existence et de l’existant (1947) se soustřeďuje zvláště na ideje J. P. Sartra, avšak zabývá se také dalšími existencialistickými filosofy, včetně Martina Heideggera a předchůdce existencialismu S?
Devět lekcí o prvních pojmech morální filosofie má základ v přednáškovém kursu, který Jacques Maritain proslovil v srpnu 1949 v l’Eau-Vive. Titul Maritainova pojednání ukazuje, že v něm nejde o celkovou etickou teorii, ale jen o pojmy, na nichž spočívá budova morální filosofie a jejichž pojetí určuje celkový charakter této disciplíny.
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní v důstojnosti i právech. S tímto zdánlivě prostým a samozřejmým faktem člověk neustále zápasí. Co je to rovnost? Jak ji uchopit? A jak jí dosáhnout?
Titul knihy „O filosofii dějin“ naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími.
Významné dílo světové politické filozofie Člověk a stát od francouzského filozofa Jacquesa Maritaina (1882–1973) vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých nejprve do svazku Man and the State (1951) a později vydaných francouzsky pod názvem L’Homme et l’état (1953).
