Kniha, vydaná ke 150. výročí narození architekta, designéra, výtvarníka, pedagoga, organizátora a urbanisty Jana Kotěry, obsahuje deset kapitol od historiček a historiků architektury obsahujících nové interpretace Kotěrova díla a jeho témata, jimž dosud nebyla věnována pozornost.
Díky přestavbě Starého královského paláce Pražského hradu, které se koncem 15. století ujal Benedikt Ried, se architektonické dění v Čechách octlo na špici stavitelské scény Evropy.
Monografie přináší průřez téměř desetiletou prací Jaroslava Prokeše, věnujícího se venkovním i galerijním instalacím, jejichž časové trvání bylo zpravidla omezené.
Monografie uvádí do rozsáhlého díla Jana Stolína, dlouhodobě se zabývajícího instalacemi v galerijním prostoru i venkovním prostředí, jednoduchými trojrozměrnými tělesy, obohacenými o ventilátory, a kresbami pastelem.
Publikace rozvádí a kontextualizuje téma Malichových utopických projektů v rámci soudobých architektonických vizí i sociálních a environmentálních témat. Obsahuje texty dobových a současných teoretiků a především rozsáhlou fotodokumentaci skic, modelů i realizací, které se podařilo dohledat a vzájemně propojit.
Sme veľmi radi, že Vám môžeme predstaviť ďalšie vydanie našej edície Rodinné domy trochu INAK. Veríme, že poteší a  pozitívne naladí na znovu svieže architektonické intonácie od APEXu. Hlavným a  veľmi silným motívom vždy bola potreba ponúknuť alternatívu. Prostredníctvom vlastnej tvorby vysloviť názor na architektúru rodinných domov.
Po prvýkrát sa k čitateľovi dostáva v knižnej podobe spracovaná téma o vzájomných vzťahoch tradičného staviteľstva a slohovej architektúry na Slovensku v ich dejinnom vývoji.
Kniha se zaměřuje na architektonické dění na Světové výstavě (Expo) v Ósace v roce 1970. Přináší novou interpretaci československého pavilonu, díla architektonického tria Rudiš, Palla a Jenček společně s týmem výtvarníků.
Publikace se zaměřuje na téma profesního a společenského vzestupu českých architektů a stavitelů v 19. století.
Zborník je zostavený z príspevkov, ktoré odzneli na vedeckom kolokviu konanom pri príležitosti ukončenia rozsiahleho pamiatkového výskumu Kostola sv. Mikuláša v roku 2019.
Jakou roli mají materiály a materialita v architektuře napříč staletími? A jaké je jejich místo v rámci teoretického uvažování historiků dějin umění a architektů?
Publikace fakultního ateliéru KohoutTichý, za nímž stojí prof. Ing. arch. Michal Kohout a doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., předkládá komplexní pohled na urbanistický rozvoj. Integruje principy udržitelného rozvoje s pochopením měřítkových souvislostí vystavěného prostředí a koordinace jeho jednotlivých složek.
Nové milénium je autorskou studií pohybu architektonického myšlení po skončení postmodernismu a 20. století a nástupu nových architektonických paradigmat v novém miléniu. Pokud je 20.
Po rozpade Rakúsko-Uhorska a vzniku Československa sa Bratislava postupne začína meniť na modernú metropolu. Zriaďujú sa nové inštitúcie, prichádzajú českí úradníci, buduje sa štátna správa. Mení sa duch mesta z ospalého, kedysi významného a bohatého korunovačného mesta sa stáva živé dynamické moderné mesto.
Kniha vychází z výsledků pětiletého systematického studia středověké východočeské sakrální architektury. Množství dosažených zjištění dovoluje představit románské a gotické východočeské církevní stavby v uceleném pohledu, který pro severovýchodočeské teritorium dosud nebyl publikován.
Výchozím bodem publikace je emancipační potenciál ženských protagonistek moderny a Bauhausu, jejich role a úspěchy na příkladech z České republiky, Německa, Polska, Maďarska a Estonska v posledních více než sto letech.
Československá architektura po druhé světové válce prošla radikální proměnou. Byly na ni kladeny nové politické a společenské požadavky, došlo k transformaci její institucionální struktury a v architektonických kruzích byla reformulována aktuální témata a problémy.
Zapomenutá sbírka fotografií odhaluje unikátní pohled do společenství, které vzniklo v ateliéru jednoho z největších architektů 20. století Le Corbusiera. Galaxie Le Corbusier zve čtenáře do zákulisí dějin moderní architektury.
Během druhé poloviny 20. století prošla Praha nejradikálnější urbanistickou proměnou ve své mnohasetleté historii. Získala tak současnou podobu, která se všemi klady i zápory denně ovlivňuje život každého Pražana. Dokážeme však říci, jak v hlavním městě probíhalo územní plánování?